Anotace: | Tato předkládaná publikace se zabývá životem Oldřicha Ferdinanda, 10. knížete Kinského (1893–1938), který je dodnes považován za jednoho z aktérů, již se v tragickém roce 1938 zasloužili o rozbití Československa. Ačkoli od těchto neblahých událostí uplynulo více než osmdesát let, marně bychom hledali v české historiografii jeho obšírnější biografii, přestože se jeho životní příběh stal středem zájmu veřejnosti během zpolitizované restituční kauzy jeho syna Františka Oldřicha Kinského (1936–2009). V průběhu mediální kampaně, která byla proti rodině Kinských rozpoutána, archivářka Hana Slavíčková publikovala životopisný článek, v němž se soustředila na Oldřichovu prohenleinovskou politickou aktivitu v severních Čechách. Autorka čerpala použité informace především z archivní sbírky Velkostatek Česká Kamenice (SOA Litoměřice). Oldřich Kinský je v této práci představen jako nepřátelský sudetoněmecký šlechtic. O několik let později psycholog Ivo Šimák vydal fotografickou knihu založenou na archivní sbírce Rodinný archiv Kinský (SOA Zámrsk), ve které naopak jako vůbec první upozornil na Oldřichovo mnohaleté mecenášství ve východočeském Heřmanově Městci a okolí. Tyto zcela protikladné pohledy se staly pro autorku výzvou ke zpracování ucelenějšího portrétu, podrobně zaměřeného na politicky převratnou dobu během Oldřichova života, jenž doposud nebyl analyzován s dostatečným ohledem na celkový dobový kontext, který zdaleka přesahoval rámec Československa a měl tedy přímo evropské rozměry. Soustředila se na dohledání nepublikovaných pramenů, zejména pak ve Velké Británii, jelikož anglický vliv sehrál v novodobé historii knížecí větve Kinských bezesporu klíčovou roli s výslednými pozitivními, ale i s nepředpokládanými negativními důsledky.
| |