| Anotace: | ...A někdy v týhle době mezi nás přišel Aleš se svejma básničkama.Chvíli jen tak seděl a popíjel pivo a pak nám jednu z nich zarecitoval a my zůstali na moment úplně omráčený a teprve pak sme začli řvát nadšením a pak řekl druhou a to už některý z nás nemohli, jak je od smíchu bolelo břicho. No, a pak už mezi nás chodil pravidelně, ačkoliv byl z Letný. Nemohli sme se tenkrát dočkat, až se objeví ve dveřích, a když se tak stalo, hned sme škemrali, ať nám nějakou zarecituje, což on ochotně činil, a vzhledem k tomu, že jeho paměť byla v těch časech víc než vynikající, recitoval svý básně výhradně zpaměti. „By heart“, jak hezky říkaj Angličani. A my ostatní sme se je snažili zapamatovat, abysme je později mohli „by heart“ šířit dál.
Petr Šabach
Sedmdesátá léta, Bubeneč, Hanspaulka. Každý si vybaví několik slavných jmen...jenže genius loci tvořili i další. jedním z nich je Aleš Kovanda, básník, jedna z ústředních postav Šabachova Občanského průkazu. S předmluvou Petra Šabacha. | |
