| Anotace: | Ojedinělá studie překvapivě rozsáhlého, rozmanitého a fungujícího družstevnictví v Československu za první republiky, které bylo základem národního hospodářství, než bylo komunisty rozvráceno. Dnes může být inspirací pro ty, kteří hledají alternativy k ekonomickému modelu současné společnosti.
Pokud slyšíme o zemědělském družstevnictví, vybaví se nám zřejmě JZD sedmdesátých a osmdesátých let, plnící směrnice sjezdů KSČ, popřípadě ještě kolektivizace let padesátých. Málokdo ale ví, že před těmito tragickými událostmi, jejichž dobový popis v knížce též najdete, vzkvétaly v naší vlasti po mnoho desetiletí tisíce venkovských družstev skladištních a hospodářských, úvěrních, zpracovatelských, spotřebních, elektrárenských a dalších, které vznikaly svobodně, spontánně a zdola. Síť svépomocných sdružení pomohla rolníkům uniknout z drápů lichvářů, modernizovat svá hospodářství, zhodnotit a výhodně prodávat své produkty, elektrifikovat i jinak zvelebovat své obce. A co bylo snad ještě významnější: dodala jim sebedůvěru, protože svá družstva zřídili a spravovali sami, bez pomoci charity či státu.
Předválečná zemědělská družstva v sobě dokázala skloubit prvky solidarity i soukromé iniciativy. Byla příkladem kontroly ekonomické moci – ekonomické demokracie. Jaký měla družstva vliv na život první republiky? Proč o nich dnes víme tak málo? Knížku, která vzbuzuje tyto a další otázky, napsal její autor v exilu v roce 1952 a po padesáti pěti letech se dostává poprvé k českým čtenářům.
,,Tragický příběh likvidace zemědělských družstev v zemi a jejich nahrazení novými pseudodružstvy se zlověstným přídomkem ,,jednotná” se přitom čte jako zpráva o dávné a nikdy nevyšetřené vraždě. Byla to vražda dvojnásobná. Nejenom že byla právně zlikvidována konkrétní existující družstevní společenstva, ale postupně a účinně byla znehodnocena i celá družstevní myšlenka. Ambivalence až odpor k pojmu ,,družstvo” je u nás do té míry silný, že při diskusích o překladu knížky mi kdosi navrhl, zda bychom neměli hovořit spíše o kooperaci nežli o družstevnictví, abychom neodradili potenciální čtenáře. Celý tento překladatelský počin ale vychází z přesvědčení, že bychom se měli cíleně a usilovně snažit o resuscitaci, či dekolonizaci, nejen pojmu ,,družstvo” v jeho původním významu, ale celého komplexu ekonomických přístupů, vycházejících z přesvědčení, že vzájemná solidarita a pomoc na straně jedné a svoboda na straně druhé se nevylučují – naopak tvoří dvě strany stejné mince. To je podle mého názoru nejdůležitější sdělení Ladislava Feierabenda dnešku...
...Menšina praktiků a teoretiků ve sféře sociálního podnikání a sociální ekonomiky jde dál. Na převládající ekonomický model hledí kriticky, jasně vidí jeho širší problematický kontext. Jejich cílem není zahrnout ty, kteří vyčnívají, do převládajícího ekonomického systému. Namísto toho se pokouší, nenásilně a zdola, nabídnout alternativu – ekonomický systém přátelský přírodě i k lidem, který by nebyl závislý na trvalém ekonomickém růstu a hledal by cesty k potravinové a energetické bezpečnosti i ekonomické demokracii. Finanční cíle by v tomto systému byly rovnocenné cílům sociálním a environmentálním, peníze by se proměnily z pána ve služebníka. Možná se mýlím, ale cítím, že Ladislav Feierabend by plul na této druhé lodi s námi.” Naďa Johanisová, překladatelka | |
