| Anotace: | Sbírka básní je rozdělena na tři části. V první z nich nazvané Když černá vrána, přiletí z rána vám až mráz přechází po zádech, jak silně vyznívají zážitky ze ztráty otce. V druhé části Vůně i stín v jednom z osudových vín do sebe můžete vstřebávat touhu po lásce, a to naplněné i nenaplněné. Ve třetí části Povídej dál, jak si Fátum hrál bojuje autorka s osudem o trochu místa na slunci. Tato část vyznívá již méně depresivně.
Ze sbírky je na první pohled patrné, že je autentická a spontánní. Autorka nehledá umělé problémy, ale řeší skutečné životní situace. Téma bolestné ztráty, vzpomínky na lásku, ať už bolestné či krásné, a role osudu v našem životě jsou témata zasahující nejen dospívající, kteří své city prožívají velmi hluboce, ale i dospělé čtenáře. Každý z nás se v životě setká s velikou ztrátou. Tehdy může pomoci vědomí, že i jiní lidé trpí, a to, že hledají cestu, jak se ze své situace dostat. Je třeba – stejně jako autorka – pocity ventilovat. Vyrovnat se s nimi není vždy jednoduché, každý potřebuje jinou cestu. Někomu k tomu může napomoci i tato sbírka básní. | |
